Popis výstupu, aklimatizace

Kromě gpx souborů s trasami a body pro jednotlivé úseky (odkaz je na konci každé kapitoly) si můžete stáhnout ještě soubor gpx s nejrůznějšími trasovými body z celého našeho pobytu v Tádžikistánu.

Vrang — Druhá salaš

Tato část výstupu není orientačně složitá.

Ve Vrangu je pouze třeba najít průchod pásem zahrad a ohrad, abychom se dostali nad ves. Zde vede pěšina, které se stačí držet. Pěšina vás povede nejprve cca po vrstevnici, později začne stoupat šikmo svahem. Zalomí se do doliny Nišgar a mine První salaš.

Za První salaší musí cesta obejít rokli a proto stoupá v serpentinách k traverzu. Traverz (4010m) je nejvyšší bod, odsud se opět klesá dolů k řece, podél níž se už dojde přímo k Druhé salaši (body Start ze silnice, V01, až V14, Traverz, Osli traverz, 4010m, 1. salas, Druha salas).

Soubor .gpx

Druhá salaš — základní tábor

Od Druhé salaše postupujeme proti proudu řeky až k místu, kde se zprava (orograficky) vlévá další řeka (body Dokonale taboriste a 7-23-Brod). Tu je nutné přebrodit (nebo přeskočit, podle stavu vody). Řeka Nišgar před námi spadá strmými skoky a vodopádem. Cesta vede svahem, který máme po levici. Průchod je možný prakticky kdekoli, nám se zdál nejlepší v linii, která je v níže uvedeném souboru se záznamem z gps.

Po vylezení svahu se zatočí vpravo na morény a pokračuje se nejprve po vrstevnici téměř až do úrovně řeky a později mírně vlevo k Prvnímu a Druhému plesu. Základní tábor je u Druhého plesa (body Jezero a Jezero 2).

Soubor .gpx

Základní tábor — C1

Od základního tábora se stoupá po morénách (bod Stare taboriste) až k místu, kde je možné řeku Nišgar překonat po ledě (bod Prechod pres led). Toto místo je ještě několik set metrů pod čelem ledovce a není proto nutné dojít až na ledovec Nišgar. (Je možné, že později v létě bude led pryč a bude třeba řeku překonat až přes samotné čelo ledovce Nišgar).

Za řekou pokračujeme vpravo svahem po vrstevnici nebo mírně do kopce až na hranu nezi sutí a ledovcem. Po hraně (nebo roklí - [body Rokle dole a Rokle nahore], která je hned za hranou) nahoru na morénu. Dále stále zářezem mezi ledovcem a morénou až pod mohutnou skalní věž, která je vlastně posledním výběžkem hřebene spadajícího z Piku Karla Marxe přes Pik Tádžické univerzity k jihu.

U skalní věže musíme najít průchod ledovcem. Je nutné se dostat na levou (orograficky) část ledovce, kudy je množné vystoupat nahoru (a ledopád mít přitom po levé ruce). Průchod spodní částí ledovce (začátek v bodě Nastup do ledu) představuje kličkování (nejprve na ledovci pokrytém sutí, později po čistém ledu) mezi thlinami a séraky. Trasa uložená v souboru .gpx s největší pravděpodobností nebude už existovat a bude třeba si najít vlastní průchod.

Levá část ledovce je průchozí, pouze je nutné překonat několik trhlin.

Nad ledopádem se pokračuje k okraji ledovce, kde jsme postavili C1 ve výšce 5150m.

Soubor .gpx

C1 — C2

Od C1 směrem cca na Pik Tádžické univerzity. Musíme přejít na (orograficky) pravou část ledovce (nad ledopádem je třeba prokličkovat mezi množstvím trhlin). Po pravé straně ledovce pokračujeme vzhůru až do místa, kde přichází zleva (z pohledu výstupu) dolina, kterou budeme pokračovat k vrcholun (body 001008).

C2 jsme postavili na začátku této doliny ve výšce 5850m.

Soubor .gpx

Pokus o vrchol

Dolinou nahoru. Vzhledem k počasí jsme na vrchol nedošli, záznam našeho pokusu je v souboru ke stažení níže.

Podrobnosti o vrcholových pokusech jsou k nalzení v tomášově deníku.

 

Soubor .gpx

Naše aklimatizace

Naše aklimatizace