Jak tenhle den viděli: | |
Tomáš | Ruda |
Je po 17:30 a my jsme se vrátili z C1 zpět do BC, kde si ještě zítra odpočineme. Plán je, že bychom za čtyři dny měli být na Ovalnaje. Stále mě tam bolela hlava, navíc jsme dnes šli ještě kus výše do 5 350 m. Je to jako kdyby vám někdo vtloukal hřebík do hlavy. Hlava vám třeští a člověk s tím nemůže vůbec nic udělat. Ono totiž každý člověk může jenom do nějaké výšky. Někdo může až nejvýš a někomu je zle a začne krvácet už ve třech tisících. Nezávisí to na ničem. Můžete se aklimatizovat sebevíc, být v lepší fyzické kondici, můžete být zkrátka ve všem lepší než-li ostatní, ale s tímto nic nenaděláte. Musíte to jenom přijmout. To je fakt. A ačkoliv tohle všechno vím, tak si nedokážu představit, že bych měl někde výškový stop. Vždyť můj životní cíl je na hoře nejvyšší. Pevně věřím, že to půjde dál.