Pik Karla Marxe 2008 - První český výstup na Pik Karla Marxe (6734m) v Tádžikistánu

Rudův deník - den 10

19.7. 2008

Dnes je volný den a vstáváme pozdě. Včera zlobil můj vařič. Rozebírám ho a jehlou prošťuchuji trysku. Ověřuji to vařením a hoří skvěle. Již nemám průjem. Nemohu se vynadívat na hory v Afgánistánu a hlavně na ledovec nad námi. Čelo tvoří stovky jehlanů a je hodně rozpraskané. Jestli takhle vypadá náš ledovec tak máme problém.

Plánujeme další výstup. Prohlašujeme tento tábor za základní. Každý má navrhnout další postup. Kreslím si plán aklimatizace, navrhuji v něm 2-3 tábory a vršek my vychází na 28 nebo 29.8. Plán na zítra je jasný – založit první tábor o 500 až 800m výše, vynést tam polovinu věcí a vrátit se zpět.

Po obědě se sám vydávám na průzkum našeho ledovce. Jak stoupám posunuje se nahoře stále obzor o kterém jsme si mysleli, že je to další hrana za kterou je již ledovec. Cestou nacházím několik pramenů čisté vody a obdivuji jehlany ledovce napravo. Jsem přímo naproti nim přes řeku. Jak stoupám tak se ochlazuje. Oblékám bundu. Konečně se vynořuje ledovec Nišgar. Čelo je široké a vypadá mohutně, ale schůdně. Žádné jehlany. Jediné s čím můžeme mít problém bude brodění spleti ramen řeky která z ledovce vytéká. Hlavní proud vytéká však naštěstí zpod východní strany a nemusíme ho řešit. Zatáhlo se a opět se ochladilo. Začínám litovat, že jsem si nevzal rukavice. Pořizuji pár fotek a ukládám bod obratu do GPS.

Klesám zpět. Při pohledu shora si teprve uvědomuji rozlehlost suťových polí v našem údolí. Stany jsou jen nepatrné tečky v tom moři kamenů. Západně od nás je vidět pleso. Asi půl hodiny nad námi nacházím starou ohrádku z kamenů pro stan.

Večer balím na zítra.