Pik Karla Marxe 2008 - První český výstup na Pik Karla Marxe (6734m) v Tádžikistánu

Rudův deník - den 24

2.8. 2008

Dnes opouštíme základní tábor. Plánujeme sestoupit až k první neobydlené usedlosti – kašáru. Z místa kde byl tábor odcházím jako poslední. Sbírám ještě pár sáčků od čaje a přidávám je do pytle se společnými odpadky na mém batohu. Cesta sutí s plným batohem jde dobře až ke žlabu nad vodopádem. Kluci zde již stihli natáhnout lano. Sklon není takový abychom museli slaňovat a lano slouží pouze k přidržování. Když jsme všichni na konci žlabu vyrážím jako první dolů. V sestupech jsem kvůli kolenům pomalejší a nechci zdržovat. Pospíchám, protože vůbec nemám dobrý pocit z kamenů nad námi. Když jsem za nejhorším úsekem nevidím nad sebou Tomáše s Honzou. Dojde mne Jára a po chvíli vidíme i kluky již také mimo nejhorší místa.

Jdu opět napřed. U soutoku, v místě předchozího tábora jsme až pozdě odpoledne. Dnes to k prvnímu kašáru určitě nestihneme. Čekám u brodu, vody je dost, ale kdybychom natáhli lano… Na druhou stranu chci hlavně kvůli vodě. Zůstat na této straně znamená opět pít kalnou vodu z řeky. Kluci dlouho nejdou. Jdu se podívat kde vězí a vidím, že již staví stan. Rozhodlo Honzovo zraněné koleno při sestupu. Snad to bude pouze naražené.

Při stavění stanu jsem si slušně zasprintoval. Postavil jsem vnitřní stan, ukotvil ho čtyřmi kolíky a vesele si chystám tropiko, když tu náhlý poryv větru stan nafoukl, všechny čtyři kolíky z pískového podloží vyjeli ven a stan se vznáší půl metru nad zemí. Chvíli mi připadá, že ve vzduchu stojí na místě. Zahazuji tropiko které držím v ruce a sprintuji za stanem. Již přezutý v sandálech a pískem se sutí to nejde moc dobře, ale držím se stanem tempo a vypadá to, že mám šanci. Stan letí velmi elegantně, vznáší se. K běhu se přidává Tomáš. Stan se vždy na chvilku posadí na zem a vzápětí se opět vznese. Blížíme se k řece. To by byl asi konec. Vydávám ze sebe vše. Běžím co mohu a daří se mi ho zachytit. Docela jsem si provětral plíce, držím stan, vydýchávám a děkuji Tomášovi za účast.

Tenhle vítr se zde v údolí objevuje celkem pravidelně každý večer. Přes den proudí mírný vánek teplého vzduchu z údolí nahoru a po západu slunce se proudění prudce mění opačným směrem. Na druhý pokus stavím stan. Jdu se ještě jednou podívat k řece zda by se přece jen nedalo přebrodit pro čistou vodu. Zkouším dokonce vlézt do vody, ale ve třetině koryta, před hlavním proudem to vzdávám. Dostal jsem do nohy kamenem, který nesl proud a vody je opravdu hodně. Vracím se s kalnou vodou a opět rozebírám vařič abych vyčistil trysku.