Pik Karla Marxe 2008 - První český výstup na Pik Karla Marxe (6734m) v Tádžikistánu

Járův deník - den 16

25. 7.

Je 19:38. Jsme v C1 a já se cítím dobře. Dnešní vynáška dohromady mezi BC a C1 byla již třetí. Celkem jsme těmito vynáškami mezi zmíněnými dvěma tábory zvládli nahoru a dolů celkové převýšení přes 4 800 m. Což je vcelku dost, jako kdyby člověk šel z 0 metrů, tedy od moře, až na nejvyšší horu Evropy Mt. Blanc. A to jsme zvládli za tři dny včetně bagáže, kterou jsme sem dovlekli. Je pravdou, že dnes už všem docházely síly. Zítra v pět vstáváme a jdeme na Ovalnaju. Dnes už tu nadmořskou, horskou nemoc moc nepociťuji. Přijde mi, že již od začátku se proti mně všechno staví: 1) náhodný stopující mi shodí z auta botu, takže maratonky nemám a celou expedici musím být jenom v jedněch botách, což sebou nese mnohé průsery… 2) prvních pět dní mám neuvěřitelné průjmy (11, 13 a 14x na záchodě za den) a doprovázející horečky – a to jsem v tuto chvíli ještě netušil, že na konci expedice mne střevní potíže postihnou znovu (21x za den :-) ), 3) jako jediný pociťuji obrovské bolesti hlavy, malátnosti, slabosti, pocity na zvracení a krvácení z nosu, dnes je to ale již mnohem lepší! Jsou jenom dvě možnosti – buď hora, osud nechce abych šel nahoru, a nebo právě naopak, klade mě překážky, aby to pro mne nebylo vůbec snadné, snad abych se připravil na horší, snad abych si případného úspěchu více cenil. A třeba to jsou jenom domněnky, třeba také ne. Budu bojovat, věřit a doufat, že se nade mnou hora slituje a dovolí mě se na něj podívat. "Dum spiro spero."