Jak tenhle den viděli: | |
Jára | Tomáš |
Ráno je úplně jasno a v noci docela mrzlo. Kolem hlavy mezi spacákem a žďárákem zkondenzovalo trochu vody a vysypávám asi čtyři ledové hroudy. Jsme v západní stěně a chvíli trvá než se k nám dostane slunce. Se vstáváním příliš nespěcháme. Nemohu se nabažit výhledů ze spacáku na sluncem osvětlené hory.
Jakmile se k nám překlopí slunce, výrazně se otepluje. Jsme ze včerejšího dlouhého dne unavení, přesto padá návrh vynechat při sestupu C1 a sklesat rovnou až do BC. Tomáš fotí portréty všech členů výpravy. Vaříme, balíme, naposledy se rozhlížíme z C2 a začínáme klesat. Jsme již pod oblastí s nejhoršími trhlinami a dole na ledovci se rozdělujeme. Někdo pospíchá, já si sestup užívám. Modré nebe a bílé vrcholy okolo mě stále znovu nutí fotit. U nejbližší ledovcové říčky definitivně řeším dehydrataci po výstupu. V C1 jsme krátce po poledni. Balíme, jíme a pokračujeme v sestupu. Je nezvykle teplo a na ledovci je spoustu vody. Jak se blížíme k čelu ledovce, rostou naše obavy z brodu řeky. Vody je opravdu nejvíce co jsme zde zatím viděli. Brodíme v mačkách více proti proudu. Zdá se nám, že čelo ledovce za těch pár dní viditelně odtálo a kleslo. Do BC je to již jen pár hodin sutí.
Do BC přicházím k večeru díky kolenům opět jako poslední. Stavím stan, vařím a užívám si kyslíku. Prohlížím rozpraskané prsty. Snažím se rány vyčistit a dezinfikovat jodisolem. Nejhůře je na tom bříško palce levé ruky.