Pik Karla Marxe 2008 - První český výstup na Pik Karla Marxe (6734m) v Tádžikistánu

Járův deník - den 8

17. 7.

Dnes jsme vstávali ve čtyři ráno. Za tmy jsme šli nahoru, kde jsme měli přebrodit řeku. Bylo to zdlouhavé a nakonec se to povedlo. Další tábor č. 2 jsme rozložili za řekou a v 8:30 jsme pokračovali (Ruda tu zůstal) nahoru zkusit založit BC. Cesta vede neuvěřitelně chaotickou a hororovou sutí. Má asi 300 m převýšení a je to bordel bez žádné cesty. Nyní je již více zřejmé a jasné, že tudy lidské nohy normálně nechodí. Není tu nic. Žádné cesty, vybavení... Jenom skály, ledovce a z nich rozprouděné peřeje řek. V suti neustále něco padá a praská. Asi čtyřikrát jsem šlápl na nějaký balvan a začala pod ním praskat zem. Váží stovky kg až tun. Člověk nikdy neví, kdy se to tam zřítí, posune, spadne a trefí ho to. To vše vrcholí 50 m komínem 60-ti stupňové drobné suti, takže stále padáte. A to není úplně ono. Zítra tudy musíme zas. Dnešní vynáška skončila ve 4 300 m. n. m. Máme tam jeden stan a nějaké věci. Zítra tam dopravíme další a pokusíme se ho posunout na původně zamýšlení BC do výšky 4 500 m. n. m. Pak si dáme den volna. Uvidíme. Mám stále průjem, horečky a přidala se i rýma. Pijeme už jenom ledovcovou vodu, která je tmavá jako kafe. Spousta prachu písku a kamínků. V PET lahvi je vždy na dně asi centimetrová vrstva usazeniny.