Jak tenhle den viděli: | |
Jára | Tomáš |
Okolo 8h mě probouzí židovské modlení. Tenkými řemínky si dva židé přivázali malé krabičky na levé předloktí, pomalu chodí po dvorku a něco si drmolí snad hebrejsky. Do malého krámku před hostelem si jdu koupit sušenky a džus. Snídám a postupně se seznamuji s hosty co spí za 20USD v budově. Studují Lonely planet a povídají si, co již v Tádžikistánu viděli.
Jdu se ještě na chvíli natáhnout do stanu, ale nečekaně opět usínám. Probouzím se až okolo 15h. Kupuji si mléko a sušenky. Balím a vyrážím za klukama na letiště. Ještě se chvíli procházím po městě. Dávám si zmrzlinu a najednou je skoro tma. Kluky nacházím v hospodě před letištěm.
Přebalujeme a vážíme batohy. Mám radost, že již nemám 35-ti kilovou obludu. Když si obuji skelety snadno se dostávám i s příručním zavazadlem pod 20kg. Kluci řeší ukrytí kamenů co nasbírali v horách. Včera mi chlapík v hostelu tvrdil, že prý je za to pokuta 500 nebo 1000USD.
Odbavení proběhlo hladce. S váhou jsme problém neměli a jediného se na kameny ptali mě. Celník požadoval i otevření batohu, ale když jsem ho začal otevírat řekl, že to není třeba. Letěli jsme opět Tu-154.