Pik Karla Marxe 2008 - První český výstup na Pik Karla Marxe (6734m) v Tádžikistánu
| Jak tenhle den viděli: | |
| Ruda | Jára |
Tomášův deník - den 8
Čtvrtek 17.7. - den 8 a 3. den v horách
Budíček je ve tři čtvrtě na čtyři. Rudovy hodinky ho opět neprobudily. Tentokrát má ale Ruda omluvu, protože teď zase chytil střevní chřipku on. Při balení vypadá, že sebou co chvíli sekne. Balíme v úplné tmě. Honzovi přestává pomalu svítit čelovka. Náhradní baterie nemá. Jdu s Rudou a pomalu se blížíme k soutoku, kluci šli před námi. U soutoku je ale jen Honza. Jára prý šel ještě někam proti proudu. Přecházím potok. Je dost prudký, raději s Honzou napínáme lano. Pak posílám Honzu hledat Járu a sám postupně nosím přes potok všechny batohy. Přechází taky Ruda. Nabral jsem si vodu do levé boty.
Honza se vrací s tím, že zahlédl Járu vysoko proti proudu na druhém břehu. Pak přechází sám a nese s sebou tašku s potravinami, což vzhledem k její váze není žádná sranda.
Vybalujeme věci na plácku, který jsme si vyhlédli přes vodu už včera. Honza z muldy volá Járu, který jde kamsi pryč a neví o nás.
Konečně jsme všichni na místě. Ruda tu dnes zůstává, stejně by o mnoho dál nedošel. My ostatní bereme batohy a začínáme stoupat k vodopádu. Je to asi 200 výškových metrů. Tam kolegy nechávám a jdu nalehko zjistit, zda se dá vyjít po skalách podél vodopádu, nebo zda je nutné to celé obcházet suťovými svahy vlevo. Projdu kolem vodopádu skoro až nahoru a teprve poslední metry mě donutí uhnout žlabem doleva vzhůru. Je to úplně poslední žlab, zdola se na první pohled zdá být ucpaný obrovským balvanem. Dá se tu vylézt nahoru, to bude asi naše cesta. Zpět se vracím suťovisky. Sestupovat se tudy dá, ale na výstup to není dobré. Bereme batohy a stoupáme nahoru. Lezení žlabem není nic příjemného, je plný suti, kameny zarostlé do nepevné hlíny, strmý. Mám z toho trochu obavy.
Dál se pokračuje nekonečnými suťovisky. Docházíme pod čelo ledovce přicházejícího zprava a ve výšce 4400 m stavíme stan na místě, kde se řeka široce rozlévá mezi dvěma strmými úseky. Přesněji řečeno stan stavím já, Jára se jen svalil na suť a okamžitě usnul a Honza je rád, že je rád. Do stanu ukládáme věci a chvilku po třetí hodině se zase pouštíme dolů. 450 m výstupu nám zabralo celkem šest hodin, dole jsme během dvou hodin. Jsme hodně unavení.