Pik Karla Marxe 2008 - První český výstup na Pik Karla Marxe (6734m) v Tádžikistánu

Tomášův deník - den 5

Pondělí 14.7. - den 5

Vstáváme až kolem jedenácté. Honza má střevní chřipku a vůbec nevypadá dobře. Paní domácí nám dává snídani. Šoférův malý syn nás pak vede do centra kišlaku, kde si u cisterny kupujeme pět PET láhví s benzínem. Pak na trhu pořizuji 4 kg cibule. Česnek bohužel nemají.

Nějak se mi doma při přípravě map podařilo poplést souřadnicovou síť, horizontální směr nějak nesedí. Samotné body jsou naštěstí v GPS správně. Odbočka z hlavní, kde bychom se měli vydat na pěšinku směrem k ledovci Nišgar, je od našeho noclehu asi 700 m.

Večer pozval náš domácí majitele oslíka. Po půlhodinovém handrkování jsme se dohodli, že vezme jednoho osla a na něj naloží dva naše batohy. Třetí batoh ponese sám. To vše za 60 S. Pod čtvrtým batohem se prostřídáme. Vyrážíme ráno v šest. Po cestě jsou prý dvě salaše, až k té druhé vede cesta - to je tedy asi ta, co máme na mapě.

Večer si povídáme s Bekem - tak se jmenuje náš domácí. Za Sojuzu bylo líp. Tanky v řece, které jsme viděli cestou, jsou z doby občanské války. Bekovi je 46 let, 35 let už dělá řidiče. Až se vrátíme z hor, bude mít už z opravy svůj džíp, tím tuhle cestu prý stíhá za 15 hodin. Bude to ale taky dražší - po 300 S. Za ubytování a stravu si prý vezme, kolik mu dáme. Dostal stovku a vypadal spokojeně, myslím, že padesát by asi bývalo stačilo. Na druhou stranu nám ale opravdu dost pomohl - s registrací, bydlením i oslíky. Udělám mu doma nějakou reklamu, vzal jsem si jeho adresu, telefon a poznávací značku džípu.