Jak tenhle den viděli: | |
Tomáš | Ruda |
Je 14:50, dneska je volný den v oné neobydlené salaši (3 800 m). Ruda a Honza se sami přihlásili, že půjdou dolů objednat na osmého džíp. My tady s Tomem jsme spálili pod kamenem odpadky za pomoci benzínu – postavil bych před to nějakou ekologickou chobotnici z životního prostředí, aby si to užila… :-) Dojíždíme stále všechno jídlo, takže jsem každý den full (někdy i double full). Dneska je tu neskutečně vedro, ve stínu kolem 35 až 40 °C, na slunci ani neuvažovat. Jooo a umyl jsem si vlasy mýdlem, ostříhal nehty na rukou i na nohou a tím samým cvikrem jsem si zredukoval i vousy, protože už mě sahaly do pusy a to není úplně ono. Občas jsem tam měl i nudle ?. Teď tu mám originálně zase gulášovou polévku a k tomu zakusuji sušené maso. Tady je vlastně ve všem vždy sušené maso a ještě se k tomu i jí samostatně. Myslím, že tolik masa jsem jen tak neměl každý den. Večer kolem půl sedmé přišli kluci a přinesli dva chleby + nějaká malá jablka a meruňky – zázrak. Prý si mě dole hodlá vzít místní dcera onoho pána. Jí se moc líbím a její mamince připomínám syna padlého ve válce – to je svatební kombinace poblázněných dvou ženských. Budu, alespoň se pokusím, od nich držet co nejdál. Ještě, že neumí anglicky. Samozřejmě, že mě to lichotí, ale...