Pik Karla Marxe 2008 - První český výstup na Pik Karla Marxe (6734m) v Tádžikistánu

Tomášův deník - den 27

Úterý 5.8. - den 27 a 22. den v horách

Snad jsem měl tak živý sen, nebo byl jeden z hlodavců (říkáme jim Karel) v pět ráno u nás ve stanu.

Pomalu vstáváme a balíme. První vyráží dolů Jára asi v půl dvanácté, my ostatní až ve tři čtvrtě na jednu.

Cestou dolů potkávám trojici mužů. Legitimují se mi jako policisté a vyzvídají, zda jsem nahoře nikoho neviděl. Prý hledají banditu. O chvíli později staví i Honzu s Rudou, kteří jdou kousek za mnou. Dole se dovídáme, že mluvili i s Járou, po tom ale chtěli vidět i pas a byli na něj arogantní, křičeli prý na něj, že nemá v pořádku papíry. On si ale sedl na kámen, vytáhl pití a že se tedy počká na zbytek výpravy. Když viděli, že s ním nehnou, pas mu vrátili a nechali ho být.

V Bekově domě dostaneme najíst a napít. Náhle Jára zjistí, že se mu ztratily pohorky! Dal si je sušit na zeď vedle vchodu do domu - uprostřed zahrady. Všem je jasné, že se neztratily samy od sebe, ale že je někdo ukradl. Musel to být někdo z místních. Všichni hledají. Samozřejmě nikdo nic nenechází. Pokud boty ukradl někdo z rodiny (což se nám zdá téměř jisté), tak se něco musí stát, někdo autoritativní musí zakročit, jinak se nenajdou. Jára vypadá, že za chvíli začne rozbíjet nábytek. Asi po hodině napjatého čekání zasahuje nejstarší dáma v domácnosti, svolává jakou rodinnou poradu - a boty jsou náhle na světě! Neřešíme, jak to celé bylo (prý za to mohou děti, my ale tipujeme spíš mentálně trochu retardovaného Bekova mladšího bratra, který se kolem nás stále motá a pořád chce, abychom mu dali něco ze svého horolezeck0ho vybavení), hlavně že se boty našly.

Celou dobu co jsme dole se Járu snaží sbalit Bekova neteř. Hází po něm očima, chce se s ním fotografovat, když si Jára někde sám sedne, jde si k němu přisednout atd. Teprve když jí Jára odpoledne jasně oznámí, že si ji vzít nemíní, dá mu pokoj.

Večer se u nás stavuje Bekův starší bratr. Povídáme si a dozvídáme se, že nejbližší termální pramen je asi 10 km po silnici. Slibuje, že nám sežene auto pro cestu do Dušanbe, Bek je teď zrovna někde na cestách, takže pojedeme s někým jiným.