Pik Karla Marxe 2008 - První český výstup na Pik Karla Marxe (6734m) v Tádžikistánu

Tomášův deník - den 9

Pátek 18.7. - den 9 a 4. den v horách

Budíček je ve tři čtvrtě na šest. Vaříme vydatnou snídani a pomalu balíme. Přišli se na nás podívat dva kluci ze salaše. od Honzy dostali trochu sušeného masa, tak teď sedí na kameni, žvýkají a pozorují nás.

Vyrážíme ve tři čtvrtě na devět. Pomalu stoupáme. Ve skalách u vodopádu se pode mnou vylomí kámen a protože mám rozepnuté postranní zipy kalhot, levé stehno to odnese krvavou odřeninou. Do dalšího stoupání si zipy raději zapínám. Když vylezu i žlab, jsem rád, že to tu už nebudu muset snad nikdy znovu nahoru absolvovat, je to opravdu ošklivé místo.

Kolem druhé jsme s Járou u stanu. Kolegové docházejí asi o 20 minut později. Oproti minulým dnům se mění počasí. Fouká vítr a začíná se zatahovat, zatím jsme tu měli stále jen jasno. Přesouváme první stan na vhodnější místo a konečně budujeme náš základní tábor.

Vítr zdvihá jemný písek, je ho všude plno a neexistuje způsob, jak se ho zbavit. Máme ho v očích, šatech i v jídle.

Honzovi je opět zle, bolí ho hlava, navíc se zdá, že taky dostal průjem, co už zkosil Járu i Rudu. Ordinujeme mu osvědčené antibiotikum, k tomu endiaron a proti bolestem hlavy Paralen. A samozřejmě živočišné uhlí. Léků jak ve špitále. Většinu odpoledne i večera Honza spí.

K večeru se zpoza hřebene začíná přelévat mlha. Vrcholky nad námi mizí v mracích. Několikrát jemně prší, ale aby se přestalo prášit, na to takové deštíky nestačí.